Staré jako nové?

Proč ne? Co se týká věcí, tak je lepší to zkusit opravit, vylepšit, obnovit, než jen vyhodit a koupit něco nového.

Každou hodinu se na světě vyhodí tolik stále užitečných věcí, že za chvíli bude ze zeměkoule spíše skladiště než modrozelená planeta. Lidé chtějí stále nové věci, co nejhezčí, nejmodernější, fungující na 100 % a ne na 95 %, to už letí do koše. 

Přitom kdyby zapojili fantazii, dokázali by ze starých věcí udělat nové a možná ještě lepší, než to, co teď frčí na trhu. Například skříně, stoly, židle. Třeba manžel od mé sestry postavil z velké palety postel. Nebo můj děda obrousil starý stůl, natřel ho a rázem je z něho výstavní kus. Stačí jen troška šikovnosti a času. Navíc uplatníte svoji vlastní tvorbu. 

Proč je lepší věci opravit, než vyhodit?

Třeba doma. Měla jsem roztrhané povlaky na polštář, ale místo abych koupila nové, jsem našla stará trička a látky a ušila si doma vlastní povlaky. Není to sice jako z Ikei, ale vážím si toho mnohem víc, než kdyby to bylo jen koupeno. Nebo proč kupovat nové blatníky na kola, když je mohu sehnat ze starého kola. Namontuju a je to. Dodá vám to ten pocit, že něco umíte, že tvoříte, že jste pro sebe udělali víc a dokážete věci opravit a ne jen zajít do obchodu a koupit to.

Nechápu lidi, co si každý rok kupují nový telefon. A že takoví lidi jsou. Chtějí mít to nejlepší, ale vlastně nikdy nejsou spokojeni. A obchody z toho těží. Z naší nenažranosti. A k čemu? Něco se vyrobí, koupí, použije a za chvíli to jde pryč. Jen třeba proto, že se to škráblo. I zde musí platit nějaká soudnost.

Pokud máte boty už 3 roky a šmatláte skoro naboso, jelikož už jsou prostě ošoupaný, tak je lepší si koupit nové. Já mám třeba boty na běhání už 8 let. Vážně, nekecám. A pořád jsou jako nové, jen jsem musela přilepit trošku podrážku na okraji. Jinak stále drží a jsou ve skvělém stavu. Tak proč kupovat nové?

Omezte tu touhu a nenažranost. Věci vás šťastnějšími neudělají. Navíc za ty peníze, co narvete do věcí, můžete nakoupit kvalitní a zdravé jídlo nebo si užít dovolenou.

A jak tyto věci opravit? Vždyť já to neumím. Tohle jsou jen výmluvy. Stačí se kouknout na internet, youtube. Nebo se někoho zeptat. Bude se vám to hodit do budoucna. Věřte mi.

No a pokud máte taky tu možnost zdědit nějaký ten nábytek nebo nádobí, taky není potřeba ho vyhazovat a kupovat nové. Já když jsem se stěhovala, nemusela jsem skoro nic kupovat. Buď jsem věci už měla a nebo stačilo zajít k babičce na půdu pro staré nádobí a bylo to. Funguje to stejně jako nové. Dál jsem se optala známých na pračku, lednici atd.. To by jste se divili kolik toho mají nasysleno a zbytečně. Takže se toho rádi zbaví a vy nemusíte nic kupovat. A když takovou možnost nemáte, zkuste pohledat v bazarech, na internetu.

Navíc starý nábytek, elektronika někdy i oblečení jsou odolnější, než to, co je vyrobeno dnes. Dělají to tak výrobci schválně, aby se musel opakovat ten nakupuvací systém. Zase něco nového. 

No a není to jen o věcech. Co třeba vztahy? Proč se nepokusit zachránit uvadající vztah. Hlavně komunikací. Proč se nejdřív nepokusit to spravit a až potom to ukončit? Pak se člověk trápí, že si nemůže nikoho najít, že si s nikým nerozumí atd.. Diví se, ale když nedokáže komunikovat a snažit se to spravit, tak to nikdy fungovat nebude.

Naučme se radši spravovat, nežli vyhazovat, přinese nám to víc jistoty, radosti, lásky. A také víc peněz (pokud se jedná o věci).

Co jste za poslední dny, týdny, roky, spravili a máte to dodnes, místo koupení toho samého, ale novějšího? Nevyhazujte zbytečně. Zkuste to aspoň někomu nabídnout. Za odvoz, za malé peníze. Dejte to do bazaru, ne na skládku. 

Třeba moje máma se teď stěhovala a dřív sbírala svíčky. Takové ty barevné a velké. Jenže je teď neměla kam dát a chtěla je buď vyhodit nebo někam zašít. Tak jsem si je vzala. Teď doma každý večer máme svičárnu (místo se spoustou zapálenýcch svíček). Je to romantické, ekologické a ušetříme za elektřinu. :)

Najděte způsob, jak využít tyto věci. Jak je znovu a znovu recyklovat. Je to jako hra, vymýšlet a plánovat, co, kde a jak. Stejně jsou to jenom věci. Věci, které teď milujete, ale pak po nás zůstanou a stejně se vyhodí.

Závěrem chci jen říct - přestaňte si syslit. :) Děkuji